Poté

Asi je to jen můj pocit, ale přijde mi že spousta věcí se změnila. Tedy změnila se poté, co jsme si řekli ty slova. Ta sladká slova o lásce. Nejprve jsem si přišla jako nejšťastnější člověk pod sluncem, ale poté se to začalo dít. Nechci žárlit, nechci si připadat jinak. Jenže když se někdo vrací tak pozdě večer teprve domů. Tolikrát jsem prošla kotlem v zastíracím kouzlu, protože jsem nechtěla aby mě někdo viděl. A párkrát narazila na Kate s Alem. Aspoň vím, jak tráví ten čas. Od Miluji tě je čím dál méně se mnou. A já to začínám asi chápat. Používají se tyto slova jako kotva, která tě má udržet s někým. Takový pojistka?

Nevím co si mám myslet. Opravdu ho mám ráda, ale co když si uvědomil, že on mě vlastně ne a jen neví jak mi to říct? Co když mu vlastně došlo, že Kate je ta pravá ne já. Tyhle myšlenky se mi honí hlavou a já s nimi tiše bojuji.

Ve chvíli, kdy jsem ho nejvíce potřebovala odjel... Musel se postarat o otce, který konečně opustil nemocnici...Je to mnohem důležitější než cokoliv jiného, ale potřebovala bych asi cítit trochu lásky. Když jsem chtěla něco speciálního, připravila jsem večeři s lampiony a on se jen lehce usmál a poděkoval. Poté následovala informace o tom že odjíždí a nakonec odchod pryč do svého pokoje.

Stála jsem tam a nevěděla, jestli mám křičet nebo brečet. Nakonec jsem jen mlčela. Druhý den jsem to zamaskovala úsměvem a dělala jako že nic. Bojím se a nevím komu to říct...